Teplé, průzračné, mělké moře zabaví děti na celé dny, římské i středověké památky osloví rodiče a vynikající kuchyně potěší celou rodinu. Kypr – třetí největší ostrov Středozemního moře, proslulý jako rodiště bohyně lásky Afrodité, je dnes takřka ideální destinací nejen pro rodiny s dětmi. My jsme jej navštívili v létě 2019 s naší tříletou dcekou a nebyli jsme zklamáni.
Na Kypr s malým dítětem? Proč a jak?
Za poslední 3 roky jsme se naučili, že cestování s dětmi má svá specifika. Po optimistickém startu, kdy jsme s naší dcerou za první rok jejího života zvládli procestovat 11 zemí, přišel hluboký pád, období vzdoru okolo dvou let, kdy jsme prakticky za celý rok nevytáhli paty z domu. Ve třech letech jsme opatrně, krátkými výlety zjistili, že cestovat je zase radost a o to větší, že dcerka je nám již parťákem. Přišel tedy čas naplánovat další leteckou výpravu.
Kritéria byla podobná jako v minulosti – někam, kde jsme ještě nebyli, individuálně, do ne příliš turistických míst s možností výletů a poznání místní kultury. Navíc přibyla nezbytnost dobrého spojení a pláže s plytkou, klidnou vodou pro dceru. Hodili jsme to do stroje a vypadl nám Kypr. Z čistě praktických důvodů – přímého letu Wizzairu do Larnacy – jsme zvolili Kypr jižní a ubytko na jeho jižním pobřeží.
Týden našeho pobytu jsme dle ubytování rozdělili na dvě části – ochutnávku rezortového života v přímořském hotelu Golden Bay a kulturně-poznávací část s ubytkem v kouzelné horské vesničce Tochni v Cyprus villages traditional houses . Obojí jsem rezervovala přímo přes jejich webové stránky. Nakonec jsme ještě objednali pronájem malého auta s dětskou autosedačkou přímo z letiště.
Larnaca
Let proběhl opět v pohodě – díky odletovému času v 6 ráno jej skoro celý dcerka prospala 🙂 Z letiště do Golden bay hotelu jsme se dopravili sami, pronajatým autem za necelou hodinku. První cesta v zemích s řízením vlevo je vždy trochu adrenalinová, zvláště na kruháčích pokaždé nastává rodinná porada na téma „sakra na kterou stranu teďka??“, ale manžel to nakonec zvládl jako vždy báječně.
První 3 dny jsme strávili jako dokonalí hoteloví povaleči na zdejší pláži. Jakožto věčnému skeptikovi evropských plážových dovolených mě zde čekalo hned několik příjemných překvapení. Hlavní bylo, že voda u hotelu byla v srpnu naprosto dokonale teplá, průzračně čistá a klidná. Mohli jsme se tedy máchat celé dny bez starostí o prochladnutí, z hloubky, vln či znečištění. Pláž u tohoto hotelu byla kombinovaná písečná s oblázky. Dalším plusem bylo, že zde nebyly nekonečné řady lehátek, bez problémů jsme si zarezervovali slunečník přímo u moře (tedy v první řadě), který jsme měli k dispozici celý pobyt. Nečekaným bonusem pak byla lahodná místní kuchyně (měli jsme zaplacenou polopenzi), jež se zasloužila o highlight cesty i pro mě, zatvrzelého antigurmána. Čerstvé fíky s kozím sýrem a vínem můžu ke snídani, obědu i večeři; Štefan si pochutnával na čerstvých rybách a Maya nepřekvapivě kroužila kolem stolu s dezerty dominovanému čokoládovou fontánou.
Jediný výlet, který jsme v této první fázi udělali byl do nedaleké Larnacy. Za nevzhlednou přímořskou promenádou lemovanou moderními hotely a restauracemi se skrývá atmosferické staré město kamenných domů, taveren a butikových obchůdků. Nejkrásnější zastávka je byzantský kostel Sv. Lazara, původně z 9. století vyzdobený mistrnou pravoslavnou ikonografií.
V tradiční vesničce Tochni
Plánem druhé části „programu“ bylo přemístit se do horské vesničky, tam si užívat poklidnou atmosféru vnitrozemí, přes den dělat výlety na nedaleké památky a atrakce a navečer vždy smýt pot na jedné z nedalekých veřejných pláží.
Vesnice Tochni je příkladem vydařeného agroturismu – opuštěné kamenné domy ve sluncem zalitých kopcích byly citlivě zrekonstruovány pro turisty, s modrými okenicemi, keři rozkvetlých bugenvilií a pěšími uličkami, kde odpočívají celé kočičí rodinky, si zde člověk připadá jako v zapomenutém světě. Náš hotýlek měl naštěstí i trochu moderních vymožeností – osvěžující bazén, klímošku a perfektní tavernu s domácí kuchyní, která zastínila i předchozí pětihvězdičkovou restauraci. V samotné vesničce se nachází i kuriozita – snad jediný kostel co jsem kdy viděla postavený na mostě, navíc jak legenda praví, jej založila svatá Helena navrátivší se z Jeruzaléma s relikvií svatého kříže.
Koupat jsme se chodili převážně na 10min autem vzdálenou pláž Governor’s beach, s tmavým pískem scénicky lemovaná bílými útesy a navečer většinou již zela prázdnotou. Nevýhodou byl výhled na nedalekou elektrárnu, bylo zkrátka třeba dívat se spíše napravo 🙂
Nikósie
První větší výlet směřujeme asi do nejzajímavějšího místa ostrova – rozděleného hlavního města Nikósie / Lefkósie. Právě zde je nejpatrnější nedávná historie z roku 1974, kdy byla po puči v Řecku obsazená severní část ostrova tureckými vojsky, což vedlo ke stále trvajícímu rozdělení ostrova na severní (tureckou) a jižní (řeckou) část. Hranice rozděluje město ostnatým drátem a zónou nikoho na 2 poloviny, dnes už s jasně odlišnou atmosférou.
My parkujeme za branami středověkých hradeb a začínáme prohlídku bloumáním po klidných klasicistních ulicích jižní části. Ztraceni a zase nalezeni se přemístíme až k pěší hranici, jejíž přechod je dnes již bezproblémový a po kratičké frontě na obou stranách jsme za 10 minut již v jiné zemi. Mění se architektura i nálada. Z poklidu jsme najednou v rušném, turisty a tureckými (fake) výrobky napěchovaném bazáru. Rychle ožívá naše vedrem zmohlá dcera, hned na první ulici se vzdáváme a kupujeme levnou napodobeninu prsaté Barbíny. Co do atrakcí, severní část je nepoměrně atraktivnější, s otomanskými památkami, mešitami a trhy. Navštěvujeme nejzajímavější z nich – původně gotickou katedrálu později přeměněnou na mešitu Semimiye, karavanseráj Buyuk Han a tradiční tržnici nejen se šťavnatým ovocem Belediye.
Výlet podél jižního pobřeží
Kypr na pamětihodnosti i přírodní zajímavosti opravdu není skoupý. Jsou zde pozůstatky římských měst, byzantské kláštery ztracené v horách, středověké kamenné pevnosti, hory, písečné i skalisté pláže. My jsme pro jednodenní výlet zvolili 2 z těch bližších: antické město Kourion a Afroditinu pláž Petra tou Romiou.
Ještě než udeří odpolední vedra navštěvujeme antický Kourion, dramaticky umístěný na vysoké skále s výhledem na kilometry jižního pobřeží. Díky své strategické poloze byl osídlený už za doby Mikéňanů, většina z památek pochází z období 5.-3. století před Kristem. Je zde restaurovaný amfiteátr, pozůstatky lázní, privátní rezidence s mozaikami i raná bazilika.
Odpoledne zastavujeme na nejslavnější pláži ostrova Petra tou Romiou, která je ověnčená hned dvěma antickými legendami. Dle té první, která jí dala jméno (Petra tou Romiou = římanova skála), útesy do moře naházel římský svalovec Digenis Akritas v obraně před nepřáteli. Známější legenda vypráví o krásné bohyni lásky Afroditě, která spatřila světlo světa právě zde, vystoupivší z mořské pěny. My jsme měli v plánu si zde trochu odpočinout a okoupat se, ale nepříjemně nás překvapil vcelku silný vítr a vlny společně s nepříliš pohodlným kamenistým posezením a tak jsme vše vyfotili a brzy se vrátili na naši oblíbenou Governor’s beach.
Ekoturistika v kopcích
Jen pár kilometrů od našeho ubytka se nachází ještě starší pozůstatky – neolitická vesnice Choirokoitia, jejíž historie sahá až do 6800 př.n.l. a je zapsaná na seznamu světového dědictví Unesco. V prudkém kopci se zde nachází pozůstatky asi 60 kruhových obydlí a v údolí u řeky je na malém plácku několik zrekonstruovaných staveb. Ty slouží pro lepší představu dobového života, ale vsadím se že nejen naše Maya si je vzala za své – jsou totiž tak malinké, že se snadno dají využít pro dětské hry.
O dalších několik kilometrů dále je také autentická farma, kde se mimo jiné vyrábí kyperský sýr halloumi. Nejsou zde žádné organizované prohlídky ani vstupné, na požádání všem návštěvníkům sympatická rodina předvede proces výroby tohoto sýra ze směsi kravského, kozího a ovčího mléka. Nás zajímají samozřejmě i zvířátka a tak jdeme jako správní turisti na prostorné pastviny farmy nahánět stádečka koz a ovcí.
kam dál?
Tipy na cestování s dětmi do 2 let se dočtete zde
Podobný výlet do středomoří vhodný pro děti a aktivní rodiče zažijete například i na Maltě či v Andaluzii .