Čokoládové Sao Tomé Principé

Druhá nejmenší země Afriky, jenž si vysloužila přezdívku čokoládové ostrovy se po problematickém osamostatnění opět vrací na radary cestovatelů. Hlavní ostrov svatého Tomáše je ideální na průzkum dnešní kultury a koloniální historie spojené s Portugalci a plantážemi, Princův ostrov je ráj přírody, panenských pláží a ekoturistiky. Ze své návštěvy v únoru 2019 bych doporučila nevynechat:

Nejkrásnější zážitky z Principé

Pokud byste měli málo času a váhali, na který ostrov se zaměřit – moje rada zní jednoznačně – Principé! Bez diskuzí se jedná o jeden z nejkrásnějších ostrovů světa, ztracený ráj a magický přírodní klenot. O všem na Principé lze mluvit jen v superlativech – džungle je nejzelenější, moře nejsmaragdovější, ptáci nejbarevnější a čokoláda nejlahodnější.

1. Pláže, moře, želvičky

Pláže na Principé jsou opravdu neskutečně krásné, ale jinak než v jiných ostrovních rájích jako Maledivy ci Seychelly, kde je moře tyskysové a pláže bílé lemované palmami. Na Principé je písek zlatý, pláže lemují nejen palmy, ale i staré stromy tamarindu a mandloní, moře je klidné a teplé a má pronikavě smaragdovou barvu. Pohled z hornatého pobřeží dolů k linii vody tak působí jako právě nalezený poklad zlata a drahokamů. Neproslavenější pláž je Praia Banana, která si dokonce zahrála v reklamě na Bacardi. Přímo na ní neleží žádný hotel, ale dá se jednoduše navštívit v rámci jednodenního výletu či pokud se ubytujete na okouzlující plantáži Belo Monte.

Na Principé žije pouhých 6 tisíc obyvatel, takže veškerá příroda i mořská fauna jsou v zásadě nedotčené lidskou činností. Okolo ostrova je několik šnorchlovacích lokalit (nečekejte ale korál jako v Karibiku) a na Praia Grande můžete v sezóně pozorovat líheň hned 4 druhu želv, včetně kožatek a karet obrovských. Od prosince do ledna sem plují samice líhnout vajíčka a od února do března zase můžete pozorovat jejich první pouť do moře.

2. Výlet ke znělcovým skalám na jihu

Skalnatý jih je prakticky celý pokrytý narodním parkem, do kterého lze vstoupit ze dvou stran – ze západu lodí a z východu autem či pěšky. Západní cesta je dozajista scéničtější, odhalí totiž fantastickou zátoku jehel Baia das Agulhas. Jedná se o skupenství dramatických znělcových skal, které se vypínají od moře do výšky 700m, jsou prakticky stále zahaleny tajemnými mračny a působí tak jako opravdový ztracený svět. Zátoka jehel může jednoduše kandidovat na pozici nejimpozantnější scenérie celé západní Afriky.

Přístup z druhé strany je osobnější a více na vlastní kůži – je totiž třeba jít po vlastních. Cesta pro terénní auta končí u farmy Claudia Correla, nejvyhlášenějšího producenta čokolády, od nějž odebírají např. Hotely Ritz v Paříži a Londýně. Odtud je možné stezkami obejít celou jižní stranu, ale my jsme zvolili kratší variantu, k nedalekému vodopádu. Po cca 30 min prudkého stoupání přicházíme pod pohádkovou strž, ze které asi 70m padá horský potok a přímo před námi vytváří osvěžující jezírko. Naše zpocená trička brzy krášlí okolní skály a my si užíváme chladivou koupel. Na dně žije snad celá armáda ráčků, kteří nás jemně štípají na chodidlech a ve větvích okolo poletují pestrobarevní ledňáčci, včetně toho nejkrásnějšího malachitového.

Nejkrásnější zážitky na Sao Tomé

Hlavní Ostrov Sao Tomé, je nejzajímavější kulturou a historií a mnohem snáze se zde seznámíte s místními, jelikož oproti panenskému Principé, je hustě osídlený s 200 tis obyvateli. Sao Tomé je branou na souostroví, jedině sem létají mezinárodní linky a pro ty, kteří mají dostatek času bych určitě doporučila zde strávit alespoň 2 dny.

1. Fotogenické čokoládové plantáže

Ostrovy zažily svou chvilku slávy v 18. století, kdy si jako jeden z největších producentů oblíbené pochoutky vysloužili přezdívku čokoládové ostrovy. Plantáže ve vlastnictví Portugalců zaměstnávaly tisíce lidí a tvořily soběstačné jednotky včetně škol, vyhlášených nemocnic, kostela, kanalizace a vlastních drah. 1975 země získala samostatnost a prakticky všichni s know how ostrovy nedobrovolně či ze strachu opustili. Zbyly tu krásné budovy, háje kakaovníků a spousta dělníků dovezených z Angoly, Mozambku a Cape Verde, kteří si neuměli s nově nabitým bohatstvím poradit. Výsledek padesátileté samosprávy je žalostný – rozpadající se budovy obývají lidé systémem podobným squotování, všude špína, bez sanitárního vybavení a neřízená produkce kakaa přirozeně nepříliš pilnými dělníky minimální. Pro nás turisty tento stav ale nese určitou míru krásy, já tomu říkám “fotogenicky rozklad”, podobný například některým částem Havany.

Mezi nejmajestátnější patří Agua Iza s impresivní bývalou nemocnicí a krásným výhledem na celou plantáž a její funkční rozčlenění. Nedaleko plantáže je též pobřeží s bazaltovými varhany a tryskajícím Ďáblovým chřtánem. Podobná (i když trochu méně impozatní) je plantáž Agostinho Neto, která kdysi bývala největší na ostrově a nese jméno angolského prezidenta, který se v její věhlasné nemocnici jednou údajně léčil. Kdo se chce seznámit alespoň trochu s procesem výroby kakaa, nechť navštíví malou kooperativu Monte Forte a v horské Monte Café Roca Nova Mocca je zase museum kávy a obchůdek s místní produkcí.

2. Oběd u Sao Joao dos Angolares

Pokud se pustíte podél východního pobřeží na jih, určite bych doporučila trasu protáhnout až k Sao Joao dos Angolares. Nejznámější šéfkuchař ostrova zde každodenně připravuje kulinářský oběd o 13ti (!!!!) chodech. Sama jsem byla překvapená, že je možné takové množství chodů sprášit, ale jedná se vlastně o takové gurmánské jednohubky, všechny tradiční saotomejské speciality na moderní způsob, mistrně naaranžované na talíři. Mezi hlavními chody nechybělo nejoblíbenější jídlo calulu, zdejší obdoba guláše a mým oblíbeným byl dezert – avokádová zmrzlina.

3. Hlavní město Sao Tomé

70titisícové městečko je ideální pro průzkum historie ostrova. Nejlépe začít v pevnosti sv. Sebastiána, který dnes slouží jako národní muzeum – každá místnost je věnovaná jiné epizodě z historie či geografie země a ze střechy je krásný výhled na město i oceán. Příjemnou procházkou objevíte koloniální náměstí Nezávislosti, prezidentský palác, jednu z nejstarších katedrál Afriky i živý trh v centru města.

Praktické informace z cesty v roce 2019

– Z Evropy se sem nejsnáze dostanete s TAP portugal
– Držitelé pasu ČR mohou získat turistické vízum on arrival na mezinárodním letišti v Sao Tomé
– oba dva ostrovy jsou extrémně bezpečné, kriminalita vůči turistům je minimální, teroristické organizace žádné a i v regionu obávaná malárie je potlačena díky plošným postřikům na minimum
– Klasické baťůžkaření je mnohem jednodušší na obydleném Sao Tomé, kde získáte levné ubytování v hotýlcích či soukromí a pohybovat se můžete veřejnou dopravou
– Na Principé je jen hrstka krásných a drahých hotelů a doprava je možná jen předem domluveným privátním autem, které je zajistí hotel
– Nejoblíbenějším ubytkem na Principé je rezort Bom Bom a nejkrásnějším Sundy Praia, obojí je možné rezervovat přes discoverPrincipeisland

– cestu na Sao Tomé Principé je ideální zkombinovat s národním parkem Loango v Gabonu, o kterém si přečtete zde