Vítr ve vlasech, jen moře a nebe kam až oko dohlédne, jiné kotviště každou noc a snad nekonečný zdroj nových neokoukaných míst a zážitků každý den. Málo co evokuje pocit dobrodružství jako plachetnice, dopravní prostředek objevitelů, průkopníků a korzárů. Myšlenka na vyzkoušení plavby v nás klíčila už nějakou dobu a jelikož naše starší Maya (8) není žádný ořezávátko a malý Alex (4) už roste v chlapa, rozhodla jsem se ji konečně v červnu 2024 zrealizovat, a to na nám nejbližším a k rodinnému plachtění vhodném místu, v Chorvatsku.
Přípravy
O plachtění na moři jsem před touto dovolenou nevěděla prakticky nic. Na počátku byla jen romantická představa a pár zkušeností z plachtění na Balatonu. Vrhla jsem se tedy do studia – nakoupila literaturu, ve volných chvílích sjížděla videa na Youtube a plán se začal rýsovat. Nejdříve sehnat loď – pro rodiny jsou údajně nejlepší katamarány, ale po shlédnutí cen týdenního pronájmu jsem se ureálnila na mnohem menší Bavarii 34′ a rovnou jsem ji i rezervovala ještě v zimě s first minute slevou. Dále kapitán – toho zajistila charterová společnost, místní Chorvat a prý bude mít zkušenosti s dětmi.
Domovská marína naší lodičky je ACI Split, což byl také záměr, četla jsem pěkné věci o ostrovech Šolta, světoznámém Hvaru i tajemném Visu. Svou představu jsem poslala kapitánovi, ale konkrétní plán jsme neměli, prý je třeba se řídit aktuálními podmínkami, větrem atd. Nedokázala jsem si předtsavit jak budeme všichni reagovat na houpání lodě, přesuny přes vlny, jak funguje lodní záchod ani život na lodi … prostě před naší cestou panovalo hodně otazníků a vzrušeného očekávání.
plavba
Nová cesta – nové médium – o tom jak naše cesta probíhala, jsem vytvořila svůj úplně první vlog! Pohodlně se usaďte, má to 16min a dozvíte se mimo jiné zda si to užily i děti, jestli někdo blinkal, kde jsme viděli poklad a jak se naviguje v tajném bunkru 🙂
Praktické informace:
Trasa:
Nakonec jsme se drželi u ostrovů Šolta a Hvar. Každý den jsme pluli cca 2h (kromě předposledního dne, kdy jsme se vraceli asi 3,5 h). aby to bylo pro děti únosné. V původním plánu byl i ostrov Brač, který jsme ale nakonec navštívili jen krátce kvůli souběhu termínů s Croatia Sailing Week a ostrov Vis, který jsme nakonec vzdali kvůli počasí v den přejezdu.
Život na lodi
Prostory na lodi jsou opravdu stísněné, proto je nejlepší nabalit jen nutné věci, což nebyl náš případ. Za nejdůležitější bych označila: veškerou ochranu proti slunci (brýle, čepky, trička, krémy), žabky/nazouváky, boty do vody, SUP, šnorchl, pitnou vodu, rozumné množství jídla a alkoholu, vše se dá dokoupit a vařit se nám moc nechtělo, do lodi bez klímošky malý větráček, plavky klidně dvoje na převlečení, protože v těch se tráví celý den, kolíčky, pár triček, kraťase a plážové šaty, pytle na odpadky.
Většinou jsme vyjížděli po snídani na lodi na nové místo, po cestě jsme někde zastavili na koupání a odpoledne dojeli do nové maríny. Tam jsme vyrazili na koupačku, prohlídku města nebo jídlo, jak jsme chtěli. V lodi se překvapivě dobře spalo, stále se tak jemně pohupovala, takže když jsme se zvykli na menší prostor, spali jsme doslova jak miminka.
Mořská nemoc
Přejezdy byly klidnější, kapitán s námi zkusil plachtit za větrných podmínek hned druhý den, loď byla nakloněná na 45° a všichni jsme se drželi a modlili o život, zatímco on si zpíval a balil cigarety, což jsem teda asi po hodině nevydržela a požádala jsem, abychom to zapíchli do nejbližší maríny. Po této epizodě jsme pluli hlavně na motor, což sice bylo také s vlnami, ale alespoň bez náklonu a pro mě s dětmi mnohem přijatelnější. Blbě nám bylo v podstatě jen ten druhý den, pak jsme si zvykli. Kinedryl jsme s sebou měli, ale žádný nepoužili.
Počasí
Byli jsme poslední týden v červnu a počasí bylo překvapivě proměnlivé. Naštěstí bylo pár dní kdy ustalo vedro, jinak bychom se v té lodi opravdu upekli, ale bylo dost větrno, 2 dny byla dokonce hlášená prudká bouřka, takže bylo třeba se držet blízko přístavů a v závětří, trochu i sprchlo, byla duha … prostě trochu apríl.
Kotvení:
Kromě míst, které chce člověk navštívit a počasí trasu významně ovlivňují i kotviště, neboli místa kde budete trávit noc. Že by bylo možné nocovat kam vás zrovna vítr odvane v Chorvatsku možné úplně není a jako u hotelu nebo kempu je zde třeba trocha plánování. Existuje několik druhů kotvení
– nejkomfortnější a nejdražší v komerční maríně – takto jsme strávili např. 2 noci ACI marině Palmežana, kde nás parkování na noc stálo 80 Euro. Tyto maríny mají veškeré hygienické a logistické zázemí. Většinou se zde hledá místo dobře.
– v městské maríně – takto jsme kotvili ve městech Stomorska a Vrbovska. Výhodou je že jsou přímo v historickém centru a mají i nižší cenu (35 a 50 Euro v našem případě), nevýhodou je menší nebo žádné hygienické zázemí. Místo je už těžší sehnat, ale jelikož jsme měli místního kapitána, tak často místo domluvil po známosti. Ale ani s jeho konexemi jsme se nedostali všude, např. ve Starém Hvaru nebo Maslenici bylo prostě plno.
– bojka – to je nejromantičtější, protože zde máte úplné soukromí. My jsme takto kotvili jen jednou na privátní bojce našeho kapitána, tak nemám představu o cenách.
– na kotvu – lze zastavit prakticky kdekoliv zadarmo, my jsme takto „parkovali“ ale jen přes den. Chorvatsko prý na kotvení není příliš ideální, protože je zde často skalnaté nebo hluboké dno.
Cena
Asi dost lidí bude zajímat cena, ale ta může být opravdu proměnlivá. Nejlevnější varianta je sdílet loď s jinou rodinou a mít v partě alespoň 1 kapitána. Tak se můžete dostat na pár desítek tisíc za kajutu. Klasické plachetnice ale prostorem zrovna neoplývají, takže pak je další varianta, buď se dělit o větší katamarán nebo charterovat menší loď samostatně a to už vyjde stejně jako dovolená ve 4* hotelu s all inclusive. Pokud navíc nikdo nemá kapitánské zkoušky, pak je třeba najmout kapitána, který stojí 150 – 200E na den a je třeba mu navíc zajistit ubytko (samostatnou kajutu) a jídlo. Samozřejmě náklady na jídlo, vstupy atd je vše navíc. Nejpohodlnější je pak samozřejmě pronajmout katamarán, s kapitánem a cateringem a věřte tomu, že takových v marínám uvidíte spoustu!
Co na to děti?
Obě děti se dovolené na loďce nemohly dočkat. Mayi se to myslím celé líbilo, Alex se na začátku zalekl divočejšího plachtění, ale když jsme si ujasnili, že se budeme držet co neklidnějších vod, byl i on v pohodě. Vodu oba milují, takže se zábavou problém nebyl a občas jsme jim dopřáli i komerční zábavu typu bazén, skákací průlizka atd. Maya si na přejezdech poslouchala písničky a Alex spal.
Jak to hodnotíme?
Už plánujeme další plavbu!! To asi mluví za vše! To množství zážitků, zkušeností a emocí, které člověk zažije za týden na moři je nepředstavitelné! Když jsme se vrátili domů, cítila jsem se že jsme byli pryč aspoň 2 měsíce, plavba nás úplně odtrhla od našich normálních životů a těžko se nám bude vracet do klasického hotelu 🙂
Inspirace na klasičtější cesty s dětmi v Evropě i exotice najdete v rubrice S prckem v batohu.