Andaluzie je jedním z těch míst, které má na svém seznamu někdy v průběhu života snad každý cestovatel. Památky jako Alhambra v Granadě či Mesquadia v Cordobě díky své jedinečnosti a kráse neoddiskutovatelně patří mezi stovku novodobých divů světa. Z praktického hlediska je pohodové a celoročně slunné Španělsko také ideální pro cestování s dětmi a protože takto příznivou konstelaci má jen málo míst v Evropě, nebylo nad čím váhat a já vyrazila s třičtvrtěroční Májinkou letos v březnu směr Malaga.
Proč Andaluzie a Costa del Sol
Poučena z minulých výletů s miminkem na Maltu a do Karibiku, které byly sice krásné, ale příliš krátké a nabité, rozhodla jsem se pro odvážný krok: pojedu s malou sama, a to hned na 3 týdny. Je to přece jen pár hodin letu, kdybych to nezvládala nebo mi bylo smutno, můžu se kdykoli vrátit domů… Ale sedět ve střední Evropě v sychravém březnu se mi teda určitě nechtělo, zvlášť, když mám tu mateřskou a volného času jako nikdy v životě. Přítel již tolik dovolené z práce neměl, tak si tam s námi udělal alespoň prodloužený víkend a pomohl mi se zabydlet.
Zabydlujeme se v Benalmadeně
Přímý let s Wizzairem z Budapeště (kde bydlíme) do Malagy trval 3 hodiny a proběhl jako obvykle v pohodě. Na letišti jsme si za velmi rozumnou cenu půjčili auto a pádili do přes airbnb předem rezervovaného bytu v Benalmadeně na Costa del Sol. K použití airbnb mě vedla především nižší cena od hotelu, ale tato varianta se mi nakonec ze všech zatím osvědčila nejvíce – mít celý byt s plně vybavenou kuchyní je prostě k nezaplacení. Jeden z našich prvních výletů vedl i do místního supermarketu, kde jsme dokoupili plínky, přesnídávky a nějaké základní potraviny pro mě na celou dobu pobytu, abych nemusela furt běhat nakupovat.
Perly Andaluzie
První čtyři dny, kdy byl s námi přítel byly maximálně nabité. Chtěli jsme využít jeho volného času a půjčeného auta a dělali jeden výlet za druhým. Letoviska na Costa del Sol mají tu výhodu, že se nacházejí uprostřed kulturně zajímavé oblasti a na většinu atraktivních míst se dostanete za 2 hodinky. Cesty autem jsme se snažili plánovat na dobu spánku a když to nevyšlo, tak jsme vyzpívali celý náš (nevelký) písničkový repertoár, což bylo jediné, co ji v autě zabavilo (samozřejmě kromě mého iPhonu, který si ale nechávám jen na krizové situace:-) První den Gibraltar, druhý Alhambra, třetí i s noclehem Cordoba. Všechny byly krásné a všechny jinak.
Gibraltar
Gibraltarská skála vypadá jako fata morgana. Když ji vidíte z dálky, říkáte si WhatTheFuck??, když ji vidíte z blízka, říkáte si WTF. Z ničeho nic prostě obrovský a příkrý kus kamene, pod nímž je anglické (WTF?) městečko. Naše návštěva byla navíc zpestřená o vichřici, která výběžek bičovala od západu. Přes sklálu ale neprofouklo a tak jsme mohli využít lanovky na východě, vyvést se na fantastickou výhlednu a seznámit Májinku s jedinými evropskými opicemi makakem gibraltarským.
Alhambra
Do Alhambry v Granadě jsem se těšila moc, lístky je třeba koupit alespoň týden dopředu, což jsme učinili a pak už jsme nestačili obdivovat. Nejdříve královské zahrady Genaralife jako přenesené z orientálních pohádek, potom samotný Nasridovský palác. Vstup sem byl zkomplikován nesmyslnou frontou a zákazem kočárku, ale za tu mozaikovou a filigránskou krásu to rozhodně stálo!
Cordoba
Další den v Cordobě byla highlightem katedrála, přestavěná z mešity Mesquita. Do původních strohých maurských bílo-rudých oblouků zasazený barokní kostel. Prostě další pecka. V Cordobě jsme se rozhodli zůstat i na noc, protože je tu také atmosferická židovská čtvrť s klikatými uličkami dekorovanými květináči s muškáty a starý římský most, nejkrásnější při osvětlení za soumraku. Čekání na západ slunce jsme si zkrátili na hřišti v přilehlém parku, kde si s velkým nadšením Májinka poprvé vyzkoušela houpačku.
Costa del Sol
Po odjezdu přítele domů nám zbývaly déle než 2 týdny na pohodu u moře a v parku a pár menších výletů v okolí. Byt byl umístěn v soukromém komplexu Benalbeach, který kromě perfektní polohy mezi mořem a obrovským parkem Paloma, disponoval i vlastní udržovanou zahradou s krásným trávníkem a celou soustavou bazénů, na které bylo ale ještě zima. Teplota odpoledne byla kolem příjemných 20 stupňů a hlavně prakticky soustavně svítilo sluníčko, takže jsme mohly trávit veškerý čas venku, ať už promenádováním se u pláže, či hraním na dece na trávníku (na koupání bylo v březnu ještě brzy). Aby mě někdo nepochopil špatně – Costa del Sol je dle mého názoru jedno dlouhé panelákoviště s nepříliš atraktivní pláží, na popis jehož krás je potřeba větší fantazii než je ta má, ale z praktického hlediska, pro rodiny s dětmi je perfektní. Je tu i spousta zábavních parků, které jsme my nevyužily, ale dovedu si představit, že nejedny ratolesti zabaví na celé dny.
Výlety Malaga, Mijas
Příjemné jednodenní výlety z Benalmadeny byly návštěva Malagy a Mijas. Do Malagy jsme jely super příměstským vláčkem a okoukly především rodný dům Pabla Picassa a jeho muzeum. Mijas je zase bílá vesnička v pohoří nad pobřežím s fantastickým výhledem, malebnými uličkami a představením flamenca zdarma na náměstí. Cesta z Benalmadeny trvá pouhých 20 minut taxíkem nebo 45 minut autobusem.
Ronda
Dále jsem si nemohla odpustit výlet do nepříliš vzdálené Rondy, kterou znám z románů od Hemingwaye. Ten byl velkým milovníkem býčích zápasů, tradice, která vznikla právě v Rondě, skoro omylem při výcviku krizových situací jízdy na koni. Je zde úplně nejstarší, malebná korida a malé muzeum se zakrvácenými artefakty. Na Rondě je ale nejkrásnější dramatické umístění starého města na vápencové skále, ke kterému přes soutěsku vede kamenný most. Město je jen 60km od Benalmadeny, ale v kopcích a já jsem při pohledu na klikatící se cestu na mapě tušila problém, tak jsem v tam raději zarezerovala hotel, abychom nemusely cestu tam i zpět absolvovat v jediném dni. Bohužel jsem tušila správně, cesta autobusem trvala jen 2 hodiny, ale byla výsostně nepříjemná, kromě toho že autobus kombinuje všechny nevýhody cesty letadlem a autem (málo místa, nemožnost pohnout se, omezená možnost zabavit dítě), tato trasa byla tak klikatá, že nesvědčila žaludku mému natož Májičinu… Na cestu zpět jsem už byla poučena, nechala propadnout zpáteční autobusový lístek a valila koupit jízdenku na vlak. Ten můžu naopak jen doporučit – i když cesta trvala déle, jelo to rovně, včas, mohly jsme se procházet doleva, doprava, vlaky i nádraží byly čisté, měly bezbariérový přístup i místo pro kočár a navíc byla jízdenka levnější než bus – toš nekup to 🙂
Závěr – co se osvědčilo?
3 týdny v Andaluzii byly pro mě tak akorát – bylo dost času na aktivity dětské, dospělácké i společné lelkování a na konci jsem se již těšila domů. Když počítám tento výlet, Májinka za svých prvních 10 měsíců života navštívila 11 zemí!! Na kojence myslím celkem dobrá bilance a i když to v reále byly “jen” 3 cesty, já jsem nasbírala spoustu zkušeností. Tento výlet do Andaluzie bych sice neoznačila z těch našich za nejkrásnější, ale byl rozhodně organizačně nejvydařenější. Osvědčilo se mi:
- pronájem celého bytu přes airbnb místo hotelu
- k výletům používat pronajaté auto, pokud to není možné, tak vlak
- cestovat co nejdéle a nejpohodověji, s režimem jako byste na daném místě chvíli žili a dělali si sem tam výlety
- nebát se jet sama (vždyť samostatnou péči zvládají i samoživitelky), pokud byste se samy necítily dobře, tak zvažte vzít třeba svou maminku nebo kamarádku
Teď už se snad chystá pěkné počasí i v našich končinách, takže (alespoň na pár měsíců) schovávám toulavé boty a budu užívat střední Evropy. Ať žije léto!