Pot a párty v Malajsii

Malajsie je neprávem skromná sousedka Thajska. Má zajímavou kulturu, krásné písečné pláže podmanivou přírodu i kosmopolitní města. Turistům se nepodbízí, nechává je objevovat své poklady bez cestovních agentur a hotelových naháněčů.  Pokud si dáte tu práci, nebudete zklamáni. Trekování prastarou džunglí, vynikající kuchyně, čaj o páté v koloniální horské stanici, šnorchlování na bílých plážích, to vše v tak nějak přirozeném, klidném tempu, bez tlačenic, budou vaší odměnou.

„Small business or big business?“ taktně vyzvídá náš průvodce. S kamarádkou Míšou vybuchneme smíchy. Právě dal slovu business zcela nový význam. Obě jsme zvyklé se při něm tvářit velmi vážně, v ruce třímat kalkulačku a hlavou prohánět varianty propagačních strategií. Tentokrát ale ne. Tentokrát jsme na dvoudenním treku v džungli a chceme na záchod. Otázka je ale kam – spíme pohromadě v jedné jeskyni a venku na naše obnažené zadky číhají stovky pijavic. Odpověď je jasná – small business lze provést uvnitř, toaleťák po použití spálit, s velkým businessem, ale musíme ven.

DSC_0118.JPG

Trek džunglí je asi nejsilnějším zážitkem naší dvoutýdenní návštěvy pevninské Malajsie. Příroda národního parku Taman Negara nebyla zasáhnuta dobou ledovou, a tak se stala nejstarší džunglí na světě. Přestože je jedním z hlavních lákadel Malajsie, atmosféra je tu překvapivě pohodová a stezky spíše „přírodní“ než upravené, v jejich spleti se dodnes lidé ztrácejí, nenalezeni několik dalších týdnů (či nikdy). My volíme bezpečnou variantu a jdeme s průvodcem a několika dalšími turisty. Nejdříve lodí po řece, krátce se zastavujeme na místní atrakci – procházku korunami stromů, potom už vyhrnujeme ponožky kvůli pijavicím a míříme do husté vegetace. Zážitek je skutečně autentický, brodíme se bahnem, lezeme po i pod spadlými kmeny, skáčeme přes potoky. Hlavně se ale všichni neskutečně potíme. Teplotu kolem 30 stupňů dělá nesnesitelnou vysoká vlhkost. Příroda je krásná, nespoutaná, dokonce narážíme i na stopy divokého slona, který tudy procházel asi před dvěma dny. Do jeskyně, kde dnes noclehujeme dorážíme neskutečně špinaví, smradlaví a unavení. Možnost mytí v malém potůčku příliš nepomůže. Noc v jeskyni je zážitek. Nejdříve na ohni připravujeme jednoduchou večeři, při světle svíček vyprávíme o cestování, pak chystáme místo pro spaní, v pravidelných intervalech odháníme krysy a nakonec si pro zbytky naší večeře přijdou divoké kočkovité šelmy, jejichž oči září ve světle našich baterek. Druhý den nás čeká dalších 6 hodin pochodu a nakonec návštěva osady kočovných kmenů orang asli. Sprcha tento večer je přímo požitek. Obě se drhneme od hlavy k patě a stále máme pocit, že jsme všechnu tu špínu nemohly smýt.

DSC_0105.JPG

Poznávání Malajsie, ale nezačínáme v Taman Negara, ale odpočinkem na ostrově Tioman. Ten je vyhlášený svou pohodovou, baťůžkářskou atmosférou. My se navíc ubytováváme na vzdálenější straně ostrova, kam už dorazí jen málo kdo. Pláž je bílá a liduprázdná. Bydlíme v bambusové chatičce u Tima, který je místní známou figurkou. Je Australan s malajskou ženou,  „za mlada“ se živil jako pasák a dnes si svoje  dovednosti udržuje už jen flirtováním se zákaznicemi a originálními masážemi, které poskytuje jako bonus k ubytování. Čas tu plyne pomalu, přes den se hosté válí v sítích a čtou, po večerech se hrají stolní hry a pořádají se večírky. Po 3 dnech na Tiomanu jsme dokonale zrelaxované a připravené na objevování.

DSC_0001.JPG

Vskutku zapomenutý kousek Malajsie objevujeme hned při naší další zastávce. Jezera Tasik Chini Lonely planet popisuje jako klidné středisko trekingu a projížděk lodí. Taxík nás ale vyhazuje u staré, dřevěné budovy, bez jediného člověka, zato se smečkou toulavých psů. Za pár minut z vedlejšího stavení vylézá starší paní, překvapeně na nás kouká a ptá se, zda chceme vidět pokoj. Jasně, že jo. „Ti, co vidí, pak obvykle odjedou“ brumlá si polohlasně povzbuzující poznámku. Pokoj není nic než matračka na zemi, koupelna je společná o kus dál, ale dnes se odtud už nedostaneme, takže zůstáváme a jdeme se projít dolů k jezeru, kde se naše nálada se brzy mění. Jezero je přímo magické, tiché, s břehy zarostlými rákosem a hrstkou dětí, které se zde chytají rybky na primitivní udice. Na jeho hladině se válí opar a kolem zpívají vodní ptáci. Kromě procházky po polorozpadlém molu si užijeme i projížďku lodí, kterou naplánujeme na následující den.

DSC_0047.JPG

Naopak zcela turistickou destinací je pohoří Cameron highlands. Je vyhlášené pro pěstování čaje a malebnou krajinu čajových plantáží. Dopoledne se kocháme výhledem a odpoledne testujeme čaj v místním nejvyhlášenějším podniku Smoke house – bývalé britské „kuřárně“, která je dnes přestavěna na luxusní hotel.

DSC_0161.JPG

Poslední zastávkou v Malajsii, je její hlavní město Kuala Lumpur. Kuala Lumpur je jedno z nejkosmopolitnějších měst Asie. V metru uvidíte vedle sebe sedět moderní Malajku v minisukni, konzervativní, zahalenou, se šátkem přes vlasy a pestrou v indickém sárí. Největší atrakcí KL jsou impozantní věže Petronas towers, které zrovna před pár dny zavřeli pro turisty k vůli údržbě. Užíváme si ale park a obchodní centrum v jejich okolí. Pro milovníky podmořské říše je tu i obrovské, průchozí akvárium. Chinatown je rájem nákupů padělků, od CD, DVD, parfémů, po luxusní značky kabelek, vše za směšné ceny. Večery trávíme městskou zábavou – u střešních bazénů a se skleničkou něčeho dobrého. Ten poslední zapíjíme moje narozeniny. A je to oslava jak má být. Zahrnuje velké množství různých koktejlů a panáků, několik vyhození ze zavírajících barů, plivání ohně i vášnivého ctitele. Zatím je každý rok mého života lepší než ten předchozí. A měnit to nemám v plánu ani na ten další, cestovací!

DSC_0180.JPG

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *